milli: Taky mi ještě ani třicet není, jenže děti jsem vždycky chtěla. Kdybych třeba něla možnost nějakého kariérního postupu, nebo já nevím... nějaký cíl, kam upnout síly a pozornost, asi bych to snášela lépe. Já mám skvělou práci, o to nic, ale i v té práci jsem s dětmi v kontaktu, takže mi to úplně neprospívá - minimálně z tohohle úhlu pohledu.
Mám pocit strašné neúplnosti, zbytečnosti... A přitom v podstatě o nic nejde, vždyť děti máme. Jenže hormony prostě nevočůrám, i kdybych tisíckrát chtěla.