Rok se s rokem sešel, a jako každý rok mě to svádí k bilancování. 

Za poslední dobu se poněkud rozvířila debata ohledně sexuálního obtěžování žen.

Shodou okolností jsem začala psát povídku, kde bych tam chtěla aspekt sexuálního obtěžování na pracovišti zařadit.

 Před rokem a půl jsem se přes reklamu na FB stránce Aktuality LGBT+ dostala na autorské stránky szabi.cz. 

Jsou to dvě holky, autorky, které mají úžasné originální příběhy s gay tematikou se spoustou sexu. Holky autorky mají úžasně propracované charaktery, zápletky, není tam nic prvoplánového a já se úplně zamilovala. Během pár dní (myslím, že mi stačily asi 4) jsem přečetla vše, co jejich stránky nabízely.  

Včera jsme si se synem povídali o hudbě – nevím, jak jsme k tomu zase dospěli, ale vzhledem k tomu, že hudba hraje v mém životě víc než velkou roli, asi to nebude tak překvapivé. Hudba totiž u nás hraje pořád. Ať už třeba óčko star nebo youtube, ticho u nás prostě není. Nikdy. 

 Snad každý si pamatuje moudra hodných tet v mateřské školce. Skoro všichni měli ve školce hodnou paní učitelku, do které byli kluci zamilovaní a holčičky se jí chtěli podobat.

Co jsem se vrátila z Jičína, je mi divně. Spousta věcí se změnila, pobyt tam mě vždycky nasměruje. Kterým směrem to směřování bude, to je vždycky sázka do loterie - záleží na spoustě proměnných. Záleží na mém aktuálním stavu, na lékařích a jejich odbornosti a v neposlední řadě záleží na spolupacientech.

Já vím, že je zima, Vánoce na krku, adventní čas v plném proudu, ale okolo mě je evidentně jaro.  

Jsou všude. Mimina. Děti. Haranti. Fotky z ultrazvuku. Pochcaný testy...

 Přemýšlím o tom, kam v životě směřuji. Mám pocit, že se můj život ubírá úplně špatným směrem. Takhle to prostě být nemělo, nic takhle být nemělo.

Radclyffe Hall (12. 8. 1880 – 7. 10. 1943) 

Radclyffe Hall se narodila jako Marguerite Radclyffe Hall v dnešním Dorsetu. 

Studovala na King's college v Londýně. V dospělosti používala spíše mužské jméno "John", které jí vymyslela partnerka – zpěvačka Mabel Batten.